Nové technologie si razí cestu nejen do výroby, ale setkáváme se s nimi ve stále větší míře i v podpůrných procesech, mezi něž patří logistické operace a skladování. Tyto oblasti byly zatím značně závislé na nasazení lidské síly v podobě početné armády skladových pracovníků, protože vychystáváni skladových položek a manipulace s nimi, zvláště pokud šlo o velmi různorodé objekty, zatím příliš nevyhovovaly nasazení robotů, kteří jsou ideální spíše pro rutinní, standardizované operace. Ale časy se mění a i tady došlo k výraznému posunu, zejména díky technologickému vývoji rozpoznávání obrazu, identifikace s využitím bezdrátových technologií, navigačních systémů, manipulátorů, apod. a také umělé inteligence umožňující strojové autonomní řešení úkolů, k nimž byl až dosud potřeba člověk. Zatím byla skladová automatizace hlavně o manipulaci s paletami a balíky. Robotizované systémy však už dnes zvládají i delikátnější operace. Navíc došlo k výraznému snížení celkových nákladů na robotizaci - to znamená, že dříve velmi nákladná automatizovaná řešení nebo i roboty jako takové pro zaintegrování do svých linek a systémů si už mohou dovolit i firmy, pro které by takovéto řešení bylo dříve finančně nedostupné.
Společnost Deutsche Post DHL Group (DPDHL Group) vydala zprávu o trendech s názvem Robotics in Logistics (Robotika v logistice), která ukazuje, jak využití robotů ovlivní dodavatelské řetězce. Uvádí v ní mj., že robotické technologie se budou možná již brzy podílet v logistickém prostředí na vychystávání, balení a přepravě zboží a využitím robotů dojde k zásadní transformaci logistiky. Zpráva zdůrazňuje, že vývoj nové generace robotů, schopných rozumět hlasovým a dalším pokynům, pohybovat se, reagovat na své prostředí a vykonávat precizní úkony společně s lidmi, je urychlován hlavně intenzivním růstem elektronického obchodu s vysokým podílem lidské práce, a trendem klesajícího počtu a stárnutí zaměstnanců. Proto podporují investice vlád, rizikového kapitálu i firem a velkých maloobchodních řetězců v několika zemích výzkum a vývoj robotů využitelných pro logistické účely. Kromě USA, Číny, Ruska a Japonska se v této oblasti výrazně angažuje také Evropa. V rámci programu SPARC Evropské komise bude EU investovat 700 mil. eur do výzkumu robotické technologie a dalších 2,1 mld. eur do roku 2020 přislíbilo konsorcium 180 evropských společností. DPDHL Group již zahájila testy, během nichž zkouší spolupracující roboty ve vybraných skladovacích provozech s cílem nalézt řešení pro transformaci dodavatelských řetězců. Přehled výsledků představila na první akci Robotics Day v dubnu letošního roku v Inovačním centru DHL v Německu.
Automatizací skladů a nasazováním robotů se zabývá i studie společnosti Roland Berger, která poukazuje na to, že rozvoj e-commerce a internetového obchodování si vyžaduje zrychlení skladových a logistických procesů - odezva za méně než 24 h, a ještě lépe za méně než 8 h, by v blízké budoucnosti už mohla být schopnost reagovat do méně než jedné hodiny. To znamená masové vychystávání a expedici zakázek na principu 7/24, tedy nonstop, což se samozřejmě odráží i v nutnosti adaptace a modernizace příslušné podpůrné infrastruktury, kde mohou roboti sehrát významnou roli.
Klíčovým faktorem jsou zde samozřejmě, jako všude, finance. Studie konstatuje, že cena za robotizovanou jednotku v současné době ještě stále přesahuje 120 000 eur (samotný robot ca 20 - 50 000 eur plus potřebné náklady na zajištění bezpečnosti, značení, úpravu skladů apod., které mohou dosáhnout dalších 50 000 eur), což se zejména v době úsilí o drastické snižování nákladů ve firmách může pro mnohé potenciální uživatele zdát příliš vysoké. Autoři nicméně předpokládají, že brzy se skladová robotizace může dostat na 100 000 eur za jednotku, což je podle odborníků příslovečná magická hranice, kdy jsou robotická řešení v podmínkách většiny zemí Západní Evropy ekonomicky zajímavá, a tudíž životaschopná. V takovémto případě by návratnost investice vycházela s ohledem na obvyklé mzdové náklady lidských skladových operátorů na ca 3 roky a lze předpokládat, že s postupným snižováním cen robotů se bude ještě dále zkracovat i doba návratnosti investic. V řadě případů se náklady na robotizované řešení vrátily dokonce už během několika měsíců.
Studie však obsahuje i významné varování: Robotizace logistiky zásadně změní podobu tohoto oboru a ovlivní, resp. přímo ohrozí mnoho nekvalifkovaných pracovních míst. Pokud jí nebude věnována odpovídající pozornost a provedena odpovídající opatření, takže firmy na ní nebudou dostatečně připraveny, hrozí riziko katastrofálního dopadu na zaměstnanost. Eurozóna může ztratit během 10 let až 1,5 milionu přímých pracovních míst a více než 3,6 milionu logistických bude nějakým způsobem redefinováno. Jenže na rozdíl od předchozích průmyslových otřesů, např. mechanizace automobilového průmyslu, však neexportovatelný charakter logistiky neumožňuje zachránit tato pracovní místa nárůstem produktivity k podpoře zámořského vývozu, upozorňuje studie.
K průkopníkům nasazování robotů ve skladech patří ze své podstaty především logistické a zasilatelské firmy, takže není divu, že Amazon, který mezi nimi figuruje na čelních místech, se už zaměřil na tuto oblast. Ve svých skladech „zaměstnává“ už přes 10 000 robotických a manipulačních systémů od přepravních robotů po automatické manipulátory, třídící a zpracovatelské linky, skenerů a četné automatické kontrolní prvky. Vytvořil i specializovanou robotickou divizi Amazon Robotics, jejímž základem je jeden z hlavních výrobců tohoto typu robotů, americká společnost Kiva. Tu Amazon koupil před čtyřmi roky a stal se tak výhradním monopolním odběratelem těchto systémů, jež dříve Kiva dodávala různým zákazníkům.
Amazon má po celém světě 13 více či méně robotizovaných skladů, které nabízejí v porovnání s těmi klasickými řadu výhod: umožňují např. skladovat v kontejnerech zboží těsně vedle sebe podle velikosti, nikoliv nutně podle typu (což může být efektivnější a úspornější z hlediska financí, lidské práce i času), skladový personál (lidští zaměstnanci) nemusejí chodit vyhledávat a vybírat zboží do hlubin skladu, který navíc nemusí být klimatizován. Robotičtí skladníci dosáhnou i tam, kde je pro lidi přístup obtížný, ať už jde o výškové regály, nebo naopak nízko umístěná skladová úložiště, dokážou přemísťovat celé regály apod.
Nicméně přesto plně automatizovaný provoz tohoto typu doposud nebyl možný. Dodávat ve velkém správné výrobky do správných krabic a posílat je pak správným zákazníkům je celkem složité a organizace práce, kontroly či korekce úkonů ze strany lidských zaměstnanců jsou zde stále nenahraditelným prvkem. To je zřejmě i důvodem, proč zhruba 80 % procesů v logistice je stále záležitostí manuálních operací.
Velkorysý projekt realizovala nedávno společnost DB Schenker u Stockholmu v podobě automatizovaného skladu. Digitalizovaný skladovací systém, vyvinutý ve spolupráci se švýcarskou firmou Swisslog pro největšího skandinávského internetového obchodníka s hračkami a dětským zbožím Lekmer.com, je podle zástupců DB Schenker největším objektem s automatizací CarryPick na světě: z celkových 10 000 m2 plochy skladu je vice než polovina (6000 m2) určena výhradně pro roboty. Udávaná úroveň zvýšení produktivity má dosahovat 60 % spolu s pětinovou úsporou potřebné plochy.
Pokusy se zaváděním robotů pro skladové operace provádí také německá pošta (Deutsche Post) a další ze spedičních gigantů, společnost DHL Supply Chain, která testuje roboty ve svém skladu v německém městě Unna. Skladníkům asistují dva automatizované robotické vozíky EffiBot od francouzské firmy Effidence, které následují pracovníky během vychystávání a převážejí připravené zboží. Po naložení skladník zmáčkne tlačítko na stroji a ten se automaticky přemístí k místu vykládky, odkud se po vyložení sám vrátí zpět. Zaměstnanci tak mají při práci obě ruce volné a nemusí se věnovat obsluze vozíku. Podobný systém nedávno uvedla na trh i společnost Still v podobě robotického vozíku iGo neo, který skladníky doprovází během procesu vychystávání zboží a vždy zastaví v příhodné poloze vzhledem k aktuální skladové pozici, takže obsluha nemusí vystupovat a nastupovat do vozíku kvůli popojíždění.
Projekty logistických a skladových areálů obsluhovaných roboty sice zatím možná vypadají ještě jako sci-fi, ale ve světě už řada podobných zařízení funguje, a možná už brzy budou realitou i u nás. V Úžici u Prahy připravuje výstavbu moderního robotizovaného skladu obchodní řetězec Makro. Plánovaný skladový areál o padesáti tisících metrech čtverečních u dálnice D8 v logistickém areálu developera CTP by měl fungovat jako pilotní projekt pro Evropu a má se v něm uplatnit vysoký stupeň automatizace - nasazení robotických systémů a minimum skladníků.
Josef Vališka