Editorial

Technologickým světem aktuálně silně hýbe fenomén umělé inteligence a zejména jejích možných rizik, s nimiž se moc nepočítalo. Přinejmenším v té míře, jakým začíná další vývoj nabírat na obrátkách.

Denně jsme svědky zdokonalování techniky, která by nám měla ulehčit život. Ale přenechat vše stále pokročilejším technologiím, na nichž (a jejich správném fungování) budeme tudíž fatálně závislí, asi není úplně dobrá cesta.

Tak už jsou tady! Roboti – noví parťáci a kamarádi, ale hlavně pokud mají nějaké lidské prvky. A nemusí to být ani téměř dokonalá kopie nás samotných, jako je třeba inteligentní Sofie, korejský Hubo s vizáží Alberta Einsteina, či od lidí téměř nerozeznatelní japonští androidi (a androidky), jaké vytváří prof. Hiroshi Ishiguro.

Vláda počátkem května schválila Národní strategii umělé inteligence v ČR, která má být základem podpory rozvoje tohoto oboru u nás a nezbytným předpokladem pro vznik tzv. evropského superhubu pro AI, jenž by zařadil Česko mezi technologickou elitu.

Roboti učinili během pouhých pár let takový pokrok a nabrali tak různých podob, že jejich spolužití s člověkem už nepovažujeme za sci-fi, ale nastupující běžnou realitu