Země krásná, mlékem, strdím a AI oplývající…

Když praotec Čech z hory Říp vyhodnocoval pro svůj lid osídlovací potenciál naší země, nemohl tušit, že to jednou nebude jen úrodná lokalita pro různé přírodní zemědělské produkty (jíž jsme nyní prostřednictvím monokulturního hospodaření dokázali úspěšně zdevastovat do té míry, že má problémy s udržením nezbytné vláhy), ale i domovem lidí úspěšných v řadě dalších, Praslovanům ještě zcela neznámých oborů. Třeba nyní atraktivní a hojně v médiích propírané umělé inteligence (AI).

„I rozhodla se vláda Čechův moderních, vedených vladykou podezřívaným a obviněným z kejklů a machinací podivných, který širé lány praotcovy zaplevelil květem žlutým, že učiní zemi tuto zaslíbenou ediktem svým evropského myšlení ne způsobu lidského lídrem. A tak budiž dáno – staniž se!”

Rozhodnutí o tom, že ČR bude tahounem výzkumu AI je sice možná chvályhodné, ale po pravdě řečeno, nezávisí ani tak na zbožném přání úředníků (byť národem volených a z našich daní placených), ale spíše – a hlavně – na dostatku šikovných a v dané branži vysoce talentovaných lidí. Kterých naštěstí máme opravdu hodně. Schválně neříkám dost, protože vysoce kvalifikovaných lidí, které naše země potřebuje, není nikdy dost. Ale „zaplaťpámbu" za ty, za které se rozhodně nemusíme stydět (na rozdíl od již zmíněných některých státních náčelníků), ba naopak, můžeme na ně být právem hrdí.

Třeba Vladimír Mařík, Michael Šebek, Michal Pěchouček, Tomáš Mikolov, Matěj Hoffmann a řada dalších, kteří ve výčtu nejsou uvedeni, stejně jako jejich oficiální vědecké tituly, což nám, doufejme odpustí, neboť jejich výčet by zabral celou další stránku. S některými jste se na stránkách Robotic journalu již mohli setkat, s dalšími se budeme snažit rozhovory či reportáže o jejich práci přinést v budoucích vydáních. V odlesku jejich slávy se samozřejmě snaží přiživit i politikové, ovšem jen je-li příslušný obor či téma aktuálně na výsluní. Když výzkumníci potřebují v mediálně ne tolik příznivých časech podporu na investice svých projektů, političtí činovníci už takové nadšení pro jejich práci obvykle nejeví.

AI je prostě byznys, a že perspektivní, svědčí i dohoda dlouholetých rivalů Sony a Microsoftu o spolupráci v oblasti cloudových her a AI řešení napříč různými platformami zábavy, polovodičů a výrobní produktivity. A že se jim vyplácí, dokumentuje prudký, téměř 10% vzestup hodnoty akcií Sony poté, co firma oznámila záměr odkoupit až 4,8 % svých akcií z celkového počtu vydaných (v hodnotě ca 1,82 mld. USD).

Nicméně, jak před časem upozornil profesor Michal Pěchouček, který vede Centrum umělé inteligence na ČVUT, hlavní souboj na poli AI se bude zřejmě odehrávat mezi USA, které do ní investují už desítky let, a Čínou, která představuje stát řízený technokraty, a časem bude mít k dispozici nejlepší datové sady. V Evropě, která kvůli letitému podceňování investic do této sféry zaostává, se nyní těžko snaží získat v této lukrativní sféře silnější pozici, přitom jsou paradoxně nejlepší v tomto oboru země jako Švýcarsko, Velká Británie či Izrael, které však nejsou (nebo nebudou) součástí EU. Ještě že to teď naštěstí zachráníme my…