Dokument, který stál na počátku jednání o vůbec prvním komplexním souboru pravidel, jenž upravuje soužití mezi lidmi a roboty s umělou inteligencí uvádí, že svět je na pokraji nové průmyslové revoluce, tentokrát robotické, a změny se dotknou každé části společnosti. Proto je třeba nastavit pravidla - např. zda mají roboti vybavení umělou inteligencí získat právní status tzv. elektronické osoby.
Objevily se ovšem i názory, podle nichž je taková legislativa předčasná. Například generální ředitel německého strojírenského sdružení VDMA Patrick Schwarzkopf, se nechal už loni slyšet, že „vytvoření zákonů pro elektronické osoby je něco, co se může stát za 50, ale ne za 10 let," a že zavádění takovýchto norem je „příliš byrokratické a může zpomalit vývoj robotiky".
Ovšem jak ukazuje dosavadní vývoj, robotika se ubírá kupředu pěkně svižným tempem. Například fenomén kolaborativních robotů spolupracujících s lidmi bez ochranných bariér nebo autonomních vozidel fungujících bez řidiče (donedávna řazeno spíše do říše sci-fi) je dnes už realitou a s tím nastupují logicky i otázky typu: kdo ponese zodpovědnost za problémy a případné škody, které způsobí robot? Výrobce či nezodpovědný uživatel? Nebo postavíme před soud umělou inteligenci, která nezvládla vše tak, jak se od ní očekávalo?
A tak došlo k rozhodnutí, které bude v historii techniky možná jednou považováno za jeden z milníků v oblasti robotiky: Ve čtvrtek 16. února 2017 schválil Evropský parlament poměrem hlasů 396 (pro), 123 (proti), 85 (se zdrželo hlasování) usnesení, ve kterém navrhuje pravidla pro rychle se rozvíjející sektor robotiky. Dokument vyzývá EK, aby předložila návrh legislativních pravidel pro odvětví robotiky a umělé inteligence, které by umožnily plně rozvinout jejich ekonomický potenciál a zároveň zajistily přiměřenou úroveň bezpečnosti.
Parlament v usnesení zdůraznil nutnost a naléhavost legislativní úpravy, která by mj. definovala pravidla odpovědnosti za škody - např. při nehodách způsobených automobily bez řidiče a etický kodex pro roboty (i lidi kolem nich). Poslanci požadují zavést systém povinného pojištění a vytvořit doplňkový fond, z něhož by byly vypláceny kompenzace obětem nehod autonomních vozidel. Vyzvali také EK, aby v dlouhodobém horizontu zvážila vytvoření zvláštního právního statusu pro roboty s cílem jasně definovat, kdo je odpovědný za případnou škodu. Exekutiva EU by také měla sledovat trendy vývoje zaměstnanosti v důsledku robotizace.
V souvislosti se stále intenzivnějším využíváním robotů bude nutné věnovat se i etickým otázkám a EP proto navrhuje dobrovolný etický kodex pro výzkumné pracovníky a designéry v oblasti robotiky, že budou jednat v souladu s právními a etickými standardy a že design robotů a jejich využití bude respektovat lidskou důstojnost.
Usnesení také vybízí EK, aby zvážila vytvoření Evropské agentury pro robotiku a umělou inteligenci, která by veřejným orgánům poskytovala odborné zázemí a odborné znalosti v oblasti technických, etických a regulačních otázek.
K textu legislativního usnesení se nyní musí vyjádřit EK a pokud nepředloží příslušný legislativní návrh, opomenutí bude muset veřejně zdůvodnit. Nicméně i navrhované zákony, pravidla a opatření budou následně v případě schválení posuzovat vlády členských zemí, takže ještě nějaký čas potrvá, než se případně „lex roboticus” a „creatura robotica” stane součástí evropského práva.
Čas běží, stejně jako poměrně dynamický vývoj robotiky a umělé inteligence a předkladatelka zprávy o robotice (jež byla základním dokumentem pro jednání EP o problematice a potřebě evropské právní úpravy pro roboty), lucemburská poslankyně Mady Delvauxová, se domnívá, že by bylo užitečné mít jednotnou úpravu ještě předtím, než každý stát začne přijímat svoje zákony. Ty se samozřejmě budou lišit a pak se budou muset složitě harmonizovat. Standardizace podle ní může prospět i výrobcům, protože Evropa je v robotice dobrá, ale abychom se udrželi na špici, potřebujeme jednotná pravidla pro evropské výrobce. Zákazníci musí mít zase garanci, že v případě nějakého poškození dostanou odškodné.
Velkým tématem je podle Mady Delvauxové i bezpečnost a ochrana údajů, vzhledem k tomu, že fungování robotů je založené na výměně a analýze dat. Aplikace a přístroje budou komunikovat mezi sebou navzájem a s různými databázemi, aniž by do této komunikace vstupovali lidé, kteří možná ani nebudou vědět, že taková komunikace probíhá. Je proto potřeba ošetřit, kdo a jak bude k těm údajům mít přístup.
