Úvodní část konference The Future of Employment byla zasvěcena ústřednímu tématu, jak roboti mohou ovlivnit pracovní trh a zaměstnanost, o němž diskutoval hlavní host konference a jeden předních světových specialistů na tuto problematiku Dr. Carl Benedikt Frey, ředitel světově významného vědeckého programu o budoucnosti práce s názvem Technologie a zaměstnanost. Na této konferenci vystoupil vůbec poprvé v ČR. Poukázal mj. na to, jak klesající ceny robotů umožňující jejich razantní nástup do řady průmyslových oborů, jak mění situaci - včetně zaměstnanosti - i průmyslovou strukturu, takže např. v USA je už 0,5 % veškeré pracovní síly zaměstnáno v profesích (dobře placených) a oborech, které vznikly až v 21. století.
Další z hvězdných hostů konference, jeden za zakladatelů a šéf společnosti Universal Robots, Esben Østergaard promluvil na téma Universal Robots a 5. průmyslová revoluce. Ve svém vystoupení se zabýval nejen faktory, které inspirovaly vznik jedné z nejúspěšnějších současných automatizačních firem zaměřené na vývoj a výrobu kolaborativních průmyslových robotů, ale i na výhledy do budoucna a pravděpodobný scénář dalšího vývoje, jaký současná etapa intenzivní robotizace průmyslu přinese. Lidé se budou na výrobních linkách stále více setkávat s roboty. To si vyžádá i změny jejich vztahu k nim, vzhledem k tomu, že moderní kolaborativní roboti budou spíše než pouhými pracovními nástroji k provádění pro lidi nevhodných či problematických operací (jak jsou roboti obvykle chápáni dnes) jejich interaktivními kolegy. Poukázal i na to, že není třeba se bát, že by masivní automatizace a nasazení robotů sebralo lidem práci. Podobně, jako tomu bylo v řadě oblastí, kde už tento proces proběhl, se po jejich zautomatizování lidé přesunuli na jiné pracovní pozice v dalších oborech, včetně těch, které v souvislosti se změnami ekonomické struktury nově vznikly, např. do služeb apod.
Na tuto skutečnost upozornil ve svém odpoledním vystoupení i vedoucí oddělení Robotiky a strojového vnímání CIIRC ČVUT Václav Hlaváč, který dokumentoval, jak se struktura trhu s nástupem nových potřeb dokáže přizpůsobit. „Skutečnost vyvrací to, čeho se veřejnost nejvíc bojí v souvislosti se sílící robotizací a digitalizací průmyslu: že sníží počet potřebných dělníků a zvýší tak nezaměstnanost. Je sice pravda, že v zemědělství technika připravila lidi o práci, ale společnost se tomu přizpůsobila, a tak to bude i v nadcházející průmyslové revoluci. Historická data dokazují, že zvyšování počtu robotů prakticky nemělo vliv na zaměstnanost," řekl.
Jak vidí novou průmyslovou revoluci odbory, přiblížil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Z jeho vystoupení vyplynulo, že i když občas zaznívá obava, zda roboti nenahradí lidi, kterým tak vezmou práci, odboráři, které zastupuje, nejsou proti automatizaci a nastupující další průmyslovou revoluci v podstatě podporují. Vidí v ní příležitost, jak posunout konkurenceschopnost ČR na úroveň bližší vyspělým zemím.
Závěrečná část dopoledního bloku konference Výchova pro nový věk byla zasvěcena školství, vzdělávání a přípravě nové generace pracovníků pro moderní továrny budoucnosti. Diskutovalo se mj. o tom, jak se bude muset změnit přístup pedagogů na školách, kteří budou vychovávat budoucí zaměstnance, jakou roli by měli ve výuce zastávat experti z praxe, a zda a jak mohou být samy podniky schopné zajišťovat vzdělávání a rozvoj svých zaměstnanců. Jan Lang, ředitel královéhradecké Střední školy a Vyšší odborné školy aplikované kybernetiky, Michal Kaderka, analytik a projektový specialista vzdělávací společnosti EDUin a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR se shodli, že podobně jako v průmyslu či výzkumu bude vyžadovat vícesměrové změření vzdělání, protože podmínky a tím i potřeby zaměstnavatelů z řad výrobních firem, i úkoly stojící před výzkumníky se budou zřejmě velmi dynamicky vyvíjet a měnit. Na rozdíl od současné koncepce zaměřené spíše na relativně úzce oborové vzdělání se v budoucím vzdělávacím procesu bude vzájemně prolínat více různých oborů. Tomu bude nutno přizpůsobit i systém výuky. Výzkumy provedené společnost EDUin ukazují, že firmy ani nechtějí „tvrdé" technické dovednosti, ale hlavně to, aby mladí lidé byli aktivní, komunikativní, a měli podnikatelského ducha. Příprava budoucích zaměstnanců by proto měla směřovat hlavně k adaptabilitě a souboru dovedností včetně tzv. měkkých dovedností a stěžejním úkolem bude o tom přesvědčit i učitele.
Odpolední blok uvedl emeritní primář z Oddělení patologie a molekulární medicíny Thomayerovy nemocnice v Praze František Koukolík svou přednáškou na téma Neuroekonomie - co se děje v hlavě při vyhodnocování zda spolupracovat či nikoli. Účastníci se mohli dozvědět spoustu zajímavých skutečností (ale i námětů k zamyšlení) nejen pokud jde o pochopení procesů, které řídí naši mysl, ale i jejich přesah do robotiky. Věřili byste např. tomu, že roboti už dokážou i podvádět po vzoru lidí, a co víc: lidé jsou jim schopni fixlování tolerovat, a dokonce odpouštět tím více, čím více se daný robot-podvodník podobá člověku, např. má roztomilé kulaté oči apod.? Takže až se někdy setkáte s robotem, který po vás bude něco loudit s prosebně upřenýma velkýma očima, mějte se na pozoru!
Závěr konference byl zasvěcen další panelové diskuzi, jejímž tématem byla změna myšlení lidí, kterou si nová průmyslová revoluce vyžaduje, a záležitosti s tím související - např. co bude Práce 4.0 znamenat pro dlouholeté stávající zaměstnance a jak je motivovat ke změně, nebo jak zajistit efektivní komunikaci napříč celou firmou. Profesor Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, František Koukilík v roli moderátora, Andrea Kožuchová, ředitelka oblasti lidských zdrojů firmy Hartmann-Rico a Jaroslav Škrabálek, CEO společnosti Takeplace, spolutvůrce platformy Sindiko, se zamýšleli nad problematikou řízení mobilních pracovníků v digitální éře s využitím možností, které pro tyto účely nabízejí moderní technologie.
