Projekt je zaměřen na ověření, zda může mít 3D tisk praktické využití ve výrobě ocelových konstrukcí, nebo jde jen o „slepou uličku“ v nasazení této technologie. Cílem je vyrobit pomocí v současné době používaných svařovacích robotů komponenty, které firma nakupuje jako výkovky nebo odlitky. Ve Sviadnově, kde má Huisman výrobní zázemí, se zaměřili na „vytištění” jeřábového háku, který se jinak standardně vyrábí kováním. Vzhledem k tomu, že každý složitější tvar se ková ve speciální formě a předpokládá velmi náročnou přípravu výroby, je z hlediska nákladů v malých sériích tato výrobní technologie drahá a nevýhodná. Cena větších jeřábových háků se obvykle pohybuje v desítkách tisíc eur a výroba může trvat i půl roku. A právě tyto limity klasických technologií by mohl v budoucnu pomoci vyřešit flexibilnější 3D tisk kovu, od něhož si výrobci slibují, že by mohl výrobu výkovků zjednodušit a zlevnit.
První vytištěný vzorek jeřábového háku o rozměrech 60 x 48 x 10 cm a hmotnosti 90 kg se podařilo po několika měsících příprav úspěšně vyrobit. Samotný tisk procesem svařování MIG/MAG trval robotu Panasonic prakticky celý den, přesně 23 hodin a 4 minuty čistého času.
„V každém okamžiku procesu 3D tisku byly u každé svarové housenky zaznamenány svařovací parametry a teplota přídavného materiálu, která je rozhodující a musí být zachovávána v určitém rozmezí, jinak negativně ovlivní budoucí mechanické vlastnosti výrobku. Při vyšším překročení dané teploty se vzorek začne tavit a bortit,“ říká koordinátor projektu Daniel Bílek ze společnosti Huisman.
Nyní probíhá vícečetná série testů různých materiálů za účelem maximálního zmonitorování celého procesu. V další fázi budou 3D vzorky testovány také ve speciálních laboratořích v Nizozemí. Teprve tyto zkoušky podle Daniela Bílka umožní získat potřebné detailnější informace o struktuře a pevnostních vlastnostech takto vytištěného materiálu.
