Před rokem zjišťoval personalistický server Monster, co soudí pracovníci o možnosti svého nahrazení robotem. V rámci výzkumu prováděného v prosinci 2016 bylo dotázáno 8142 lidí z USA, Německa, Kanady, Francie a Finska, do kdy si myslí, že díky automatizaci bude počítač nebo robot schopný dělat veškerou jejich práci? Nejvíce respondentů uvedlo, že počítač toho nebude schopen nikdy. Tuto odpověď uvedlo 65,5 % dotázaných. Na 13,17 % respondentů se domnívá, že počítač bude schopný jejich práci dělat za více než 10 let, necelých 10 % lidí (9,65 %) připustilo, že počítač jim vezme práci během 5-10 let, a 6,07 % lidí odhaduje tento horizont do 5 let. Nejmenší skupina dotázaných, konkrétně 5,65 %, prohlásila, že robot je schopný udělat celou jejich práci už nyní. Jenže čas oponou trhnul, robotů přibývá a jsou stále šikovnější, tedy mj. i schopnější zastoupit člověka.
Jen za posledních 10 let se v USA zvýšil počet průmyslových robotů o 72 %. Nová studie vypracovaná pro Bank of America Merrill Lynch naznačuje, že s masovým nástupem umělé inteligence (AI) situace kolem nahrazování lidských pracovníků roboty ještě vygraduje a vyvolá značné ekonomické a sociální problémy v důsledku narušení trhů a sociální stability. Rychlý rozvoj robotiky sice významně sníží náklady na výrobu a posílí produktivitu firem, ale současně povede k masivnímu zvýšení nezaměstnanosti. Jako příklad je uváděna ikona amerického způsobu života: hamburger. Startupová firma ze San Franciska vytvořila plně automatický stroj, který dokáže hamburger sám připravit bez zásahu člověka a může tak nahradit téměř všechny zaměstnance v restauracích s rychlým občerstvením. Obdobná situace hrozí např. v sektoru dopravy s příchodem autonomních vozidel, s nimiž se už počítá hlavně pro hromadnou dopravu ve městech a taxislužbu, což by připravilo o zaměstnání masy řidičů. Z tohoto důvodu už třeba Indie zarazila svůj vývoj v oblasti samořídicích vozů a avizovala zákaz jejich používání.
Podle řady významných analytiků a prognostiků to vypadá, že robotická revoluce je opravdu již za dveřmi. Během pěti let by se měl trh s roboty zvětšit trojnásobně! Roboti by postupně měli převzít místo lidí tu nejnamáhavější a nezáživnou rutinní práci, ale věc má jeden háček: roboti jsou schopni dělat dnes už prakticky jakoukoli práci - a to i takovou, která si ještě donedávna vyžadovala zkušené lidské specialisty. Vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska jsou roboti neúnavní a při opakovatelné přesnosti jednoznačně výkonnější a efektivnější, budou pro zaměstnavatele logicky výhodnější pro zapojení do většiny povolání a ohroženy jsou tak všechny profese.
S nástupem Průmyslu 4.0 přijdou o práci hlavně lidé, kteří se věnují automatizované činnosti a nepůjde zdaleka jen o dělníky u pásové výroby, je přesvědčena Annemarie Muntzová, prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett, která zastupuje pracovní agentury z více než čtyřiceti zemí světa. Počítače nebo roboti podle ní v celé Evropě nahradí většinu zaměstnanců, kteří dělají rutinní práci s tím, že jako první zmizí středně placená místa, pro něž je často typická automatizovaná činnost. Vedle práce v továrnách to bude i v dopravě, logistice či službách, kde mohou zastoupit třeba zaměstnance pošty, řidiče nebo prodavače. Přičemž stroje už zvládnou i řadu administrativních činností, takže by mohly nahradit např. zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agenty i mzdové účetní či referenty nebo bankéře. Vyhodnocování údajů a rozhodování na základě získaných dat např. při schvalování úvěru může místo člověka stroj. Takovýmto způsobem už např. zapojila do svých služeb automatizované systémy ruská Sberbank - rutinní vyhodnocení hypotéky či schvalování půjčky tu provádí robot.
A pozor! Nástup AI do segmentů, kde jde o rozhodování a činnosti prováděné na základě získaných informací, se netýká jen subalterních úředníků, ale míří i do vyšších pater. Téměř polovina dotázaných odborníků na loňském Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu podle agentury Reuters očekává, že během jedné dekády zasednou stroje s umělou inteligencí i v představenstvech podniků! Ale obavy, že kvůli robotizaci skokově stoupne nezaměstnanost, považuje za přehnané. Argumentuje tím, že spolu s každou novou odbornou pozicí vzniknou tři až čtyři místa ve službách. A tak každý, kdo přijde kvůli průmyslové revoluci o práci, bude mít dost příležitostí najít si (s případnou rekvalifikací) uplatnění jinde, v některých případech se také může změnit náplň práce - např. ze sekretářky se může stát osobní asistentka. Na čtvrtou průmyslovou revoluci jsou v Evropě podle ní nejlépe připraveny Švýcarsko, Německo a země Skandinávie.
Bez ohledu na politickou korektnost, gender negender, větší nebezpečí představuje masová robotizace spíše pro ženy. Jak vyplynulo loni z jednání WEF v Davosu, které se těmito otázkami v rámci hlavního tématu - tzv. čtvrté průmyslové revoluce - rovněž zabývalo. Zpráva WEF dospěla k závěru, že i když se obecně se má za to, že počítače a nové technologie budou pro lidstvo do budoucna přínosem, fakticky tomu tak ale ve všech případech být nemusí. Zpráva mj. hovoří o tom, že lze očekávat, že roboti seberou v příštích pěti letech (resp. do čtyř let) práci pěti milionům lidí a o místa připraví hlavně ženy. Zatímco u mužů připadne na tři pracovní příležitosti zaniklé kvůli technologickému pokroku jedna nová, u žen bude poměr více než pět ku jedné. „Závěr je jasný. Pokud genderová mezera přetrvá a rozvoj průmyslu spjatého s počítači, technologiemi a strojírenstvím bude i nadále probíhat rychlejším tempem, než jakým ženy vstupují do těchto oborů, riskuje něžné pohlaví ztrátu nejlepších kariérních příležitostí,“ okomentoval výsledky Klaus Schwab, zakladatel a předseda Světového ekonomického fóra.
Názor Klause Schwaba podporuje i studie prezentovaná na WEF, podle níž celkově zanikne v důsledku automatizace a robotizace globální ekonomiky přes 7 mil. pracovních pozic, a nových vzniknou jen zhruba 2 miliony. Dvě třetiny předpokládaných ztrát mají připadnout na kancelářské a administrativní práce. Zároveň však poroste poptávka po pracovnících kvalifikovaných v oblastech datové analýzy a odborného prodeje.
Firmy a vlády zatím obecně tvrdily, že efekt bude pozitivní. Argumentovaly často příkladem první průmyslové revoluce, kdy lidé ze zaniklých pracovních pozic či nahrazených v důsledku nástupu strojů našli nové uplatnění v jiných oblastech a oborech, zejména v zemědělství a ve službách. U nové průmyslové revoluce to už přinejmenším do takové míry fungovat nebude. Roboti jsou totiž schopni převzít (a přebírají viz str. 52-57) i tyto pozice a budou nahrazovat právě rutinní, často méně kvalifikovanou práci, a ne každý koho dosud živila, bude schopen se přeškolit na kvalifikovaného specialistu pro pozice, jež by roboti (zatím) nezvládali.
Větší dopad masového nahrazování lidí v pracovních pozicích roboty na ženskou část populace avizuje i výzkum společnosti ManPower Group, zahrnující 18 tisíc zaměstnavatelů ze 43 zemí světa. Ti se zamýšleli mj. nad tím, kolik zaměstnanců přijde o práci, jaké pozice a činnosti budou nejvíce zasaženy a jakou strategii by zvolili, aby si zajistili potřebné dovednosti u svých pracovníků. Z odpovědí vyplynulo, že 83 % manažerů má v úmyslu v příštích dvou letech zachovat nebo dokonce zvýšit počet zaměstnanců. Pouze 12 % firem plánuje snížení počtu lidí kvůli pořízení robotů.
Nejvíce ohroženi budou podle průzkumu ManPower Group lidé s nízkou kvalifikací a pomalu se učící a také ženy. Digitalizace se totiž významně dotkne pozic v oblasti prodeje, dále ve finančních službách a v administrativě, které mají právě velký podíl žen. Nejvíce nových pozic bude vznikat v technických oborech, kde jsou ženy nejméně zastoupeny, ale jejich šancí by mohly být segmenty, kde je kladen důraz na práci s lidskými zdroji, obchod, zákaznický servis či zdravotní a sociální služby v nově vzniklých profesích. Ovšem podle statistik vycházejících z globálních prognóz by ženy mohly přijít v celosvětovém měřítku o 3 miliony pracovních míst a nové uplatnění by našlo jen půl milionu z nich.
Jiného názoru jsou britští výzkumníci z PwC (PriceWaterhouse Coopers), kteří ve své studii dospěli k závěru, že na britských ostrovech umělá inteligence připraví o práci hlavně muže. Podle ní budou většímu riziku ztráty práce do budoucna čelit muži, kteří pracují častěji ve výrobě či dopravě, než ženy, jež spíše tíhnou k sektorům, které vyžadují vyšší úroveň empatie a vzdělání, což zatím není doménou robotů. Podle jejich studie se tak ve „vysokém ohrožení“ bude nacházet 35 % tradičně mužských pracovních pozic oproti 26 % ženských. Její autoři prognózují, že více jak 10 mil. Britů přijde během příštích 15 let o práci poté, co je nahradí moderní technologie vybavené umělou inteligencí, a že téměř třetině (30 %) lidmi obsazených pracovních míst ve Velké Británii hrozí v důsledku neustále se rozšiřujících moderních technologií s AI zánik (v některých sektorech by to mohlo představovat dokonce až polovinu). Nejvíce jsou ohroženi pracovníci pohybující se v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, což je právě sektor, v němž je zaměstnáno vůbec nejvíce Britů. Vysoké riziko ztráty pracovní pozice se týká 2,25 mil. těchto zaměstnanců. Nové technologie mohou ovšem ve zmíněném 15letém horizontu připravit o práci i dalších 1,2 mil. lidí ve výrobě, 1,1 mil. v administrativě a 950 tisíc v oblasti dopravy a skladování.
„Není pochyb o tom, že umělá inteligence a roboti změní podobu pracovních míst, jak ji známe dnes a že jsou některé obory k těmto změnám více náchylné. Důležité je ujistit, že potenciální zisky plynoucí z automatizace sdílí celá společnost a zodpovědní zaměstnavatelé by měli zajistit, aby zaměstnanci byli na nadcházející změny připraveni,“ řekl Jon Andrews, šéf technologií a investic výzkumné společnosti PwC.
Co tedy čeká lidi? Brutálně řečeno, prostý darwinismus, kdy „přežijí“ ti nejadaptabilnější - klíčové budou schopnosti přizpůsobit se, být flexibilní, kreativní a stále se učit. Už nyní podle průzkumů tři čtvrtiny společností investují do interních školení, aby si zajistily potřebné dovednosti svých zaměstnanců.
„Odhadujeme, že 65 % pracovních pozic, které bude nastupující generace Z - tj. lidé narození po roce 2000 - vykonávat, dosud neexistují. Manuální rutinní úkoly budou nahrazeny technologií, a lidé se budou moci věnovat více naplňující práci, protože kreativita, emoční inteligence a kognitivní flexibilita jsou klíčové lidské dovednosti, ty u robotů nenajdeme,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Zatím - slušelo by se dodat, protože vývoj v robotice a rozvoji AI dále pokračuje, a po pravdě řečeno i „umělecké“ a kreativní činnosti zaměřené na požadavky současné mainstreamové společnosti jsou už v určité míře schopni zvládnout (a dodat požadované výsledky) i ne-lidští tvůrci.
