|Aktuality|Zajímavosti|Menu

Roboti na EMO Hannover 2017

ročník 2017/číslo 02
Mezinárodní veletrh nástrojů a zařízení pro kovovýrobu EMO, jehož dějištěm byl letos Hannover, je prestižní přehlídkou strojírenského průmyslu. A stále častěji se na něm samozřejmě objevují i roboti, které nyní dodavatele obráběcích strojů integrují do svých produktových řad.

Ani letošní veletrh nebyl výjimkou. Představily se na něm robotické novinky jak z portfolia vedoucích světových výrobců, tak inovativních menších startupových firem a výzkumných institucí, které nabídly pohled na budoucnost světa obrábění. Jeho součástí se nyní stávají i roboti jak v roli manipulačních systémů pro práci s obrobky, tak přímo jako součást strojních zařízení.

Sekci robotizace a automatizace v halách 25 a 26 dominovaly dvě obří expozice společností Fanuc a Kuka, obklopené stánky dalších výrobců robotů a obráběcích strojů, mezi nimiž byly zastoupeny např. Stäubli, Okuma aj.

Kuka představila v Hannoveru celou řadu nových řešení pro kovovýrobu, od balíčku „ready2_use" pro přímočarou integraci robotů až po plně komplexní aplikaci pro frézování. Expozice německého výrobce - nyní už pod taktovkou čínského vlastníka - byla zaměřena zejména na uživatelsky přívětivé automatizační řešení. „Současnou výzvou pro kovovýrobu je uspořádání výrobního procesu tak, aby co nejvíce vyhovoval místním potřebám, což lze dosáhnout pouze inteligentní automatizací na bázi robotů," říká Winfried Geiger, ředitel pro obchodní rozvoj společnosti Kuka. Jádrem její strategie jsou řešení v podobě předkonfigurovatelných automatizačních balíčků „ready2", „ready2_grip" a „ready2_pilot", které lze přímo integrovat do již existujících výrobních prostředí. Mezi další exponáty patřil i řídicí software Kuka.CNC Sinumerik, který umožňuje operátorům řídit roboty pomocí řady řídicích systémů Siemens bez potřeby znalostí robotiky. V rámci doprovodného programu veletrhu připravila Kuka také expertní panel na téma „Průmysl 4.0: stroje a roboty v cloudu“ zaměřený na robotiku v procesu průmyslové výroby, flexibilní výrobní buňky a systémy.

Roboty - a to v opravdu hojném počtu - představila ve své velké expozici společnost Fanuc. I když zde byl asi hlavní atrakcí model M-2000iA/1700L, jeden z nejsilnějších kloubových robotů provádějící manipulační úkoly s přesností, která je v segmentu těchto těžkotonážních obrů pozoruhodná, klíčovým zaměřením byly hlavně zařízení z rodiny kolaborativních robotů. Jejich řada (oproti tradičnímu žlutému designu odlišená i barevným provedením v zelené a bílé) obsahuje modely s užitečným zatížením 4 kg až k nejsilnějšímu spolupracujícímu robotovi s technologií CR-35iA s nepřekonaným zatížením 35 kg. Na EMO předváděla firma řadu praktických aplikací, v nichž mobilní robot CR-7iA/L zásoboval obrobky kompaktní obráběcí centrum RoboDrill. Kromě toho byla prezentována i funkce ručního navádění (Hand Guidance Function), systém pro pohyb a programování kolaborativních robotů. Tato metoda výuky usnadňuje manuální vedení robota pomocí pohybových trajektorií a nabízí také flexibilitu ručního zasahování do robotových programů.

S robotem spolupracuje i další novinka firmy Fanuc - nový model elektroerozivního stroje RoboCut α-C800iB, který si na veletrhu odbyl svou oficiální premiéru. Využívá software RoboCut-Linki s úplně novým uživatelsky příjemným rozhraním a robota pro operace vkládání a vykládání, kterého lze integrovat pomocí systému QSP (Quick Start-Up package).

Robotizace a automatizace byla stěžejním faktorem i v expozici firmy Okuma. Prakticky polovinu svých exponátů prezentovala v automatizovaném nastavení, jak se standardním automatizačním zařízením, tak řešeními využívající průmyslovou robotiku od partnerů společnosti Okuma. Mezi ně patřila např. robotická buňka MT5 firmy ABB (podavač součástí a obrobků pro stroje) a průmyslový robot IRB 2600 stejného výrobce (provoz stroje, manipulace s materiálem). Z vlastní konstrukce pak Okuma představila např. integrovaný portálový nakladač a automatický výměník palet.

Automatizované systémy a roboti nacházejí stále širší uplatnění ve spojení s obráběcími stroji

Německé firmy Octopuz a Unicam Software prezentovaly aplikace založené na offline programovacím softwaru Octopuz prostřednictvím živých ukázek obrábění s využitím robotů Kuka a Stäubli. Pomocí procesů broušení a frézování vytvořených v softwaru Octopuz vyráběly dvě strojové části: osu a hnací hřídel. K vidění byl nový, snadno offline programovatelný, svářecí robot Fanuc ArcMate 100iD vybavený softwarem Octopuz, nebo dvourotorová obráběcí buňka s roboty Stäubli a uchopovači Schunk provádějící brousicí operace na ose.

Firma Anca předvedla první duální robotickou brousicí buňku na trhu, která umožňuje integrovat procesy CNC brusky vyžadující několik výrobních operací do jediné výrobní linky. Jedna automatizovaná multirobotická brousicí buňka ANX TXcell s použitím jediného robota může automaticky zakládat sady brusných kol i obrobek, což je velmi výhodný přístup pro firmy, které vyrábějí rotační řezné nástroje. S přidáním druhého robota může stroj provádět sekundární operace zcela bez obsluhy.

Nový koncept pro prediktivní údržbu v oblasti robotiky ukázala společnost Mitsubishi Electric. Toto řešení využívá platformu AI v rámci IBM Watson, umožňující inteligentní analýzu provozních dat, která zahrnuje modely prediktivní údržby, digitální simulaci a extrapolaci trendů. Cílem je poskytnout informace o údržbě na základě skutečných vlastností a vlastností opotřebení. Navíc pro zvýšení rychlosti a efektivity všech nezbytných údržbářských činností byly implementovány hlasová obsluha a rozšířená realita pro hands-free obsluhu robota, které umožňují výrazně snížit prostoje. Komunikace mezi robotem a uživatelem prostřednictvím cloudu je obousměrná, údržbové činnosti jsou optimalizovány pomocí inteligentních brýlí s využitím rozšířené reality, kde obsluha získává pokyny o tom, jaké úkoly je třeba provést. Brýle mohou zobrazovat CAD výkresy různých dílů robota, jež jsou umístěny virtuálně nad ním. Na brýlích lze také zobrazit příručku pro údržbu a pokyny.


Josef Vališka

Foto: Petr Kostolník
Robotic journal