Pomocníci moří a oceánů
Stroje, které člověk stvořil, se nemalou měrou „zasloužily“ o ekologické škody s dopadem na prostředí světových vod. Nyní ale jiná lidmi vytvořená zařízení pomohou mořský svět chránit před jeho přírodními nepřáteli. Podmořské roboty budou likvidovat škodlivé živočichy, aby umožnily návrat k vyváženému mořskému ekosystému.
Roboty proti krásným predátorům
V mexickém zálivu budou ponorné roboty bojovat proti krásným, ale jedovatým perutýnům, kteří zamořili tuto oblast. Jde o tzv. invazivní druh, který kvůli své jedovatosti nemá přirozené nepřátele, a tak jeho dramaticky rostoucí populace (samička dokáže naklást ročně až 2 miliony vajíček) nemilosrdně vytěsňuje a likviduje původní druhy. Je přitom velmi obtížné je lovit do sítí, protože se často ukrývají v jeskyních. Nyní už ale existují roboty, které je dokážou lovit, např. Guardian MARK 3 firmy RSE, který rybu vysleduje pomocí kamer, znehybní ji dvojicí elektrod a nasaje do kontejneru. Další novinkou je automatický systém ROV, který vyvinuli studenti Worcesterského polytechnického institutu. Jejich robot disponuje systémem umělé inteligence, využívá strojové učení, software pro neuronové sítě a modely počítačového vidění, které na základě databáze snímků perutýnů dokážou tyto ryby v moři rozpoznat (a také to, co lovit nemá, např. potápěče). Rybu si tak robot sám najde, připluje k ní a vystřelí do ní malou harpunu z rotačního systému obsahující 8 harpunových komor. Část harpuny se odlomí a nafoukne vzduchový polštář, který rybu vynese na hladinu, kde ji pak rybáři seberou a prodají do restaurací, neboť jde o vyhledávanou delikatesu.
Bojovník s hvězdicemi
Jiní robotičtí terminátoři zase pomohou se záchranou korálů, mj. proslulého Velkého bariérového útesu u australského kontinentu. Ten je ohrožován nejen klimatickými změnami, okyselováním vody a turistickým ruchem, ale také hvězdicemi, které požírají živočišné jádro korálu ukryté pod vnější skořápkou a způsobují tak ve velkém odumírání těchto pozoruhodných živočichů. Největší hrozbou je druh nazvaný trnová koruna. Druhá největší hvězdice na světě (s rozpětím 25 až 30 cm) do korálů vypustí své trávicí enzymy, tím rozpustí jejich těla a natrávený obsah nasaje do svého žaludku. Na místě pak zůstávají pouze mrtvé schránky korálů. Za normálních podmínek je sice užitečnou součástí útesového ekosystému, protože konzumuje ty nejrychleji rostoucí korály, což pomáhá zakládat nové kolonie pomalejším druhům, ale při přemnožení znamená agresivní hvězdice katastrofu. Pouhý jedinec dokáže zlikvidovat 5–6 m2 korálů za rok a podle vědců způsobil tento druh 40 % všech ztrát korálů z Velkého bariérového útesu.
Klíčovým pomocníkem při boji s touto hrozbou je 13kg podvodní autonomní dron RangerBot, vytvořený vědci z Queenslandské univerzity. Kromě původního určení, že monitoruje kvalitu vody, rozpoznává její znečištění a hledá příznaky bělení korálů, funguje i jako zabiják nežádoucích predátorů. S využitím technologie strojového vidění vyhledává a identifikuje hvězdice, kterým pak do těla harpunovitou injekcí vpíchne ocet či žlučové soli, takže do 48 hodin zahynou. Na jedno nabití dokáže pracovat pod vodou až 8 hodin a tým 6 dronů by měl zvládnout zkontrolovat celý útes během jednoho roku čtrnáctkrát. Jeho modifikovaná verze s názvem LarvalBot pak v oblastech s největším poškozením bude masivně rozsévat speciálně vypěstované korálové larvy.
Josef Vališka
Foto: RSE, WPI, Queenslandská univerzita