Automatizace a robotizace v logistické praxi
Dlouhodobý nedostatek pracovních sil ve skladech, snaha o zvyšování efektivity a bezpečnosti provozu vede již mnoho firem k zavádění automatizace nebo v případě manipulační techniky k zavádění robotických verzí skladových vozíků.
Začátky robotizace manipulační techniky
Ještě před několika lety byly robotizované vozíky obvykle stavěny jako speciály a byly to tedy poměrně drahé stroje. Společnost Linde Material Handling se v té době vydala cestou dovybavení běžných sériových vozíků potřebnou výbavou pro autonomní provoz. Protože k dovybavení dochází přímo ve výrobním závodě, je zachována výhoda velkosériové výroby vozíků, a tedy relativně příznivá cena, která je trhem akceptována, a může tak dojít k masovějšímu rozšíření.
Obecné výhody všech druhů robotizované manipulační techniky jsou zřejmé. Vozíky nepotřebují chodit k lékaři, nehrozí výpovědí při nedostatku pracovníků a co je důležité, podávají stabilní a vyrovnaný výkon.
Před zavedením provozu
Pro jakoukoliv automatizaci je nutné splnit potřebné výchozí a provozní podmínky, v případě robotických vozíků je to zejména přesně známá pozice stroje ve skladu, přesně určená místa pro nakládání a vykládání nákladu a volný průjezd v manipulačních koridorech.
Při zavádění robotických vozíků do provozu je nejprve vytvořena elektronická mapa skladu za pomoci LIDARu, tedy laserového radaru umístěného na vozíku. Elektronický otisk reality v paměti vozíků pak zachycuje stabilní prvky skladu, jako jsou sloupy, stěny, obrysy výrobních zařízení. Vozíky se pak při svém provozu navigují zcela autonomně, a to na základě porovnávání aktuálního snímání okolí LIDARem s elektronickým otiskem reality uloženým v paměti.
Není bez zajímavosti, že LIDARový paprsek má vlnovou délku mimo spektrum viditelného záření a snímání je prováděno ve výšce okolo 2 m. Ve skladu tedy nejsou lidským okem postřehnutelné žádné rušivé paprsky, jako tomu může být u laserů pracujících ve viditelné části spektra.
Flexibilita
Způsob navigace porovnáváním elektronického otisku reality se skutečností zaručuje velkou flexibilitu a rychlé přeprogramování tras v případě potřeby. Dřívější způsoby navigace vozíků, jako byla indukční vedení uložená ve vyfrézovaných drážkách v podlaze nebo systém odrazek umístěných na regálech, byly v tomto směru poměrně těžkopádné. Přeprogramování u robotických vozíků Linde provádí zástupce dodavatele. Hlavním důvodem je, že nedostatečně kvalifikovaná osoba by mohla opomenout nějaký z přísných bezpečnostních standardů a umožnit vznik nebezpečných situací v provozu. A právě bezpečnost provozu je jedním z důležitých argumentů pro přechod na robotické vozíky.
Bezpečnost provozu
O bezpečnost stroje, nákladu a hlavně bezpečí okolních pěších pracovníků skladu se starají laserové skenery, u vozíků Linde jde o ověřené značky SICK a HOKUYO. Tyto senzory mají za úkol včas identifikovat překážky a v případě potřeby neprodleně zastavit pohybující se vozík. Je tím plněn evropský standard EN1525, kde jsou popsána rizika při robotickém transportu v rámci hal a způsoby jejich eliminace. Robotické vozíky při svém provozu vykazují podstatně vyšší míru bezpečnosti, než je tomu v případě lidské obsluhy, protože nedochází k typickým nehodám zaviněným lidským faktorem, jako je přehlédnutí jiného vozíku, kolize s pěší obsluhou skladu nebo s konstrukcí regálového systému.
Nevhodné provozy
Robotické vozíky zatím nemohou být nasazeny všude, resp. jejich nasazení by v některých aplikacích ztrácelo význam. Nepřinesou větší efektivitu například v provozech, které se specializují na kusovou výrobu. Vozíky s geonavigací na principu LIDARu také není vhodné nasazovat do prostorů, kde je prašné prostředí nebo se může vyskytovat nějaká kapalina na podlaze. Důležitá je také rovinatost podlah.
Vliv nasazení robotických vozíků na nezaměstnanost
Dosavadní zkušenosti ukazují, že po nasazení robotických vozíků nedochází ani v lokálních podmínkách k žádnému podstatnému propouštění skladových pracovníků a návazně vzniku nezaměstnanosti, a to ani v lokálním, ani globálním měřítku. Naopak ti pracovníci, kteří například dříve řídili vysokozdvižné vozíky, se přesunují na místa, kde je potřeba kontrola provozu a zásah lidské ruky v případě vzniku nečekané události, zvyšují si tak svou kvalifikaci a pro zaměstnavatele pak nově přináší vyšší přidanou hodnotu.
Příklad z provozu
V denní praxi firem se již často objevují robotické tahače, které jsou zapojeny v soupravě logistických vláčků pro zásobování výrobních linek. Toto řešení např. zvolili ve výrobním závodu Opel ve Vídni, kde jezdí šest souprav Linde P-Matic s přívěsnými vozíky pro zásobování výrobních linek. V této souvislosti uvádí Ing. Petr Štourač, specialista pro robotizaci a automatizaci z Linde Material Handling Česká republika: „Všechny druhy skladové techniky, rozhodující pro efektivní skladováni jsou v Linde vyráběny v robotické verzi. Jde například o tahače zapojené do souprav logistických vláčků, nízkozdvižné i vysokozdvižné vozíky, retraky, a dokonce i systémové vozíky se zdvihem až do 12 metrů. Jsme tedy schopni pokrýt téměř jakoukoliv aplikaci, pro kterou má nasazení robotických vozíků smysl."
Návratnost investice
U návratnosti investice velmi záleží na mzdových nákladech jednotlivých zemí. Například v zemích, kde jsou mzdové náklady vyšší než v České republice, je doba návratnosti kratší, v řádech několika málo roků. V České republice se jedná o dobu o něco delší, nicméně stálý nedostatek pracovních sil ve skladech již začíná být dalším pádným důvodem, proč o nasazení robotických vozíků uvažovat.
Martin Petřík
Foto: Linde MH