Automatizace snižuje rizika pracovních úrazů

Jedním z hlavních problémů, který dnes řeší průmyslové firmy, je obtížnost vytvoření efektivního výrobního procesu bez tzv. hluchých míst. Špatně vymyšlené procesy totiž negativně ovlivňují celkovou produktivitu a růst firmy. Celá řada výzkumů v průmyslovém sektoru také potvrzuje, že v současnosti je velmi problematické najít kvalifikovanou pracovní sílu. A podle průzkumů se bohužel zdá, že situace se v blízké budoucnosti nezmění.

Nejnovější studie společnosti Deloitte a Manufacturing Institute o nedostatku kvalifikované pracovní síly v průmyslovém sektoru naznačuje, že více než polovina ze 4,6 milionů pracovních míst vytvořených v příštím desetiletí zůstane nevyužita.

Úrazovost při práci

Výrobní firmy kromě toho čelí i vysokým nákladům, které jsou spojené s pracovními úrazy zaměstnanců. Jen v loňském roce (2018) zameškalo svou práci více než 115 500 operátorů výroby a 17 000 skladníků kvůli úrazům na pracovišti. To zapříčinilo vznik dodatečných přímých i nepřímých nákladů firmy, přičemž nepřímé náklady byly 20krát vyšší. Nejrizikovější situací je přímý kontakt člověka s průmyslovým strojem při provádění běžné údržby. Mezi profese, které jsou nejvíce ohroženy úrazy na pracovišti patří montéři, elektrikáři, seřizovači a mistři.

Jedním z vhodných řešení, jak zaplnit hluchá místa ve výrobě a ulevit zaměstnancům od nebezpečné a monotónní práce, je automatizace procesů včetně průmyslových i kolaborativních robotů (tzv. kobotů).

Bezpečná řešení

Kolaborativní roboti spolupracují po boku lidí, aniž by pro ně představovali riziko zranění. Mají schopnost pracovat lidským tempem a jsou schopna zvedat podobně těžkou váhu. Na druhé straně stojí tradiční průmyslové roboty, které jsou těžší, větší a pohybují se i vyšší rychlostí. Pro zaměstnance, kteří pracují v jejich blízkosti, představují značné riziko. Proto je na lince, kde pracuje průmyslový robot, nutná instalace bezpečnostních zábran a klecí.

Koboti tak přináší do výroby způsob, jak ponechat více zaměstnanců i v těch procesech výroby, které byly doposud přístupné pouze velkým průmyslovým robotům nebo složitým výrobním zařízením. Další nutností je programování robotů. Průmyslové roboty musí programovat kvalifikovaní programátoři, kdežto koboti jsou navrženi tak, aby zjednodušili programování prostřednictvím rozhraní člověk-stroj (HMI), což je dobře známé prostředí pro každého uživatele smartphonu. Základní úkony programování kobota zvládne každý zaměstnanec po absolvování on-line školení, které trvá 87 minut. Tím odpadá potřeba učit zaměstnance složitému programování, čímž se výrazně šetří čas i náklady. Tato flexibilita vede k rychlejší návratnosti investice do pořízení kobota. Podle studie společnosti Universal Robots je vzájemná spolupráce mezi lidmi a roboty až o 85 % efektivnější, než kdyby pracovali odděleně.

Rychlé návratnosti investic je dosaženo i díky schopnosti kobotů ulehčit lidským kolegům od neustále se opakujících úkolů. To jim umožní věnovat se činnostem, které vyžadují vyšší produktivitu. A zvýšená produktivita v kombinaci s bezpečným provozem znamená, že díky této automatizační technologii je možné snížit běžné příčiny úrazů na pracovišti až o až 72 %. Koboti tak mohou pomoci lidským pracovníkům jak v opakujících se, tak i potenciálně nebezpečných úkolech, jako je svařování, montáž nebo třeba řezání.

Kvůli neustálému zvyšování požadavků trhu na produktivitu a bezpečnost zaměstnanců ve výrobě budou koboti v budoucnu nenahraditelní při řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly nejen ve výrobních podnicích.

Adam Steger

Foto: Universal Roborts