Šestikolový rover nazvaný „Rosalind Franklinová“ na počest britské chemičky podílející se na objasnění molekulární struktury DNA, je průzkumníkem ambiciózní mise ExoMars. Jde o společný projekt Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské korporace Roskosmos, jejíž nosná raketa Proton-M by měla robota příští rok vynést do kosmu na cestu k cílové destinaci. Tam by měla sonda s roverem přistát na jaře 2021. Robot má na místě provézt průzkumné vrty až do dvoumetrové hloubky a pátrat po potenciálních mikroorganismech. Pomáhat vědcům rozhodovat kam zamířit a kde vrtat bude panoramatická kamera PanCam na 2m stožáru. Na palubě vozítka je kromě řady nejrůznějších vědeckých přístrojů i český modul, který má měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a zjišťovat, zda na Marsu existují blesky, obsahuje také zvuky, jež mají pomoci ověřit správné fungování modulu. Marsovský rover čekají velmi drsné podmínky, především mimořádné teplotní rozdíly mezi extrémně chladnou nocí (teplota může klesnout až na –130 °C) a teplotou dne, která dosahuje až 90 °C. Jeho přistání (i start) bude však záviset hlavně na správné funkci brzdicích padáků, které se nyní vyvíjejí a čekají je ještě přísné testy, aby se neopakoval osud posledního pokusu ESA o přistání na Marsu v roce 2016. Tehdy skonči havárií sondy Schiparelli. Pokud tedy nebude ověřena způsobilost brzdicích padáků, může být start odložen.
